Jdi na obsah Jdi na menu
 


Wyrda II

II. Císařství

 

         „Vstávejte paní!“

176sun-lightofforest.jpg            Arwen se bleskově posadila na posteli. Do místnosti proudilo jen málo světla. Bylo brzy ráno. Chvilku jí trvalo, než se zapamatovala a proč vedle ní klečí Marida. Když jí to došlo, vlídně se na ní usmála a odpověděla. „Děkuji za vzbuzení. Mohla by jsi chvíli počkat přede dveřmi. Chtěla bych si s tebou potom promluvit.“

            Marida se na Arwen podezíravě podívala. „Půjde jen o přátelský rozhovor, dlouho jsem byla pryč a ráda bych získala přehled“ dodala hned Arwen.

            „Jistě paní.“ Odpověděl Marida. Z její tváře se nedalo číst, co si myslí.

            „Říkala jsme ti, ať mi říkáš Arwen.“

            Marida se jen pousmála a odkráčela za dveře.

            Arwen se dlouze protáhla. I když vstávala takhle brzy, tak se cítila vyspaná. Pohodlná postel udělala své. Došla k umyvadlu a opláchla si obličej. Následně přešla k oknu. Přes špinavé sklo hleděla přímo na náves. Byla ještě prázdná, ale u obelisku stáli dva mniši. Měli dlouhé šedé pláště a zřejmě se modlili. Arwen jim nevěnovala pozornost. Zaujala ji kovárna, která byla otevřená na náves. Kovář tam právě rozdělával oheň.

            Odvrátila se od okna a pohlédla na dveře. Marida za nimi jistě čeká, až jí zavolá. Arwen doufala, že když se jí bude nenápadně vyptávat, že získá nějaké informace o zdejších poměrech. Nutně potřebovala něco, čeho by se mohla chytnout a přitom nevzbudit podezření. Uvidíme, řekla si nakonec a zavolala Maridu.

            Dívka vešla do pokoje a zastavila se přímo proti Arwen.

            „Nechceš se posadit?“ řekla Arwen a ukázala na postel.

            „Děkuji,“ odměřeně odpověděla Marida a posadila se na kraj postele. Chvíli pozorovala Arwen a dříve, než Arwen stačila zformulovat první otázku jí položila ona. „Odkud přicházíte, Arwen.

            Arwen to trošku zaskočilo, ale nechtěl dát nic znát. Posumála se a posadila se naproti Maridě na židli u stolu. „Pocházím z daleka. Více si však nechám pro sebe. Dříve jsem vyrůstala u jezera Wyrda,“ Arwen se snažila, aby tato malá lež nebyla poznat v jejím hlase ani výrazu, „ale už si toho moc nepamatuji a chtěla bych vědět, jak se zde měnili poměry za poslední léta.“

            Zdálo se, že odpověď Maridu úplně neuspokojila, ale nakonec se lehce pousmála a  řekla. „Lord Erdor stále vládne císařství, takže se toho moc nezměnilo.“ Arwen usoudila, že začala ze špatného konce. Tohle nebyla přesně informace, kterou chtěla vědět. Ale alespoň se dozvěděla, kdo vládne. Ale takhle nedojdou k větším podrobnostem.

            „To mi nepřekvapuje,“ Arwen tušila, že kráčí po ténkém ledu, ale nic jiného jí nezbývalo, „chtěl jsem se spíše zeptat, jak se daří císařství. Tam odkud pocházím o něm moc zpráv nebylo.“

            Marida se uvelebila na posteli a opřela se o protější zeď, dala si ruce přes prsa a podezíravě si Arwen prohlížela, „Musíte skutečně pocházet z daleka, když nevíte nic o císařství. Skoro bych řekla, že by jste tak mohla být agentem císařství, který se snaží obyčejné lidi přinutit aby mluvili proti císaři a pak je zavřít.“

            Arwen si Maridu zkoumavě prohlížela. Byla to mnohem chytřejší žena, než si původně myslela. Tohle se dalo čekat. Bylo složité teď vymyslet správnou strategii, aby nevzbudila přílišnou pozornost. „To opravdu nejsem, ale nic než své slovo ti dát nemohu.“ s hraně rezignovaným hlasem odpověděla, „Sama nemám císařství moc v lásce a tohle bych v roli agenta císařství říct nemohla, to jistě víš.“ Byla to improvizace a hra, která se Arwen vůbec nelíbila, ale nic jiného jí nezbývalo.

            Marida si jí stále podezíravě prohlížela a chvíli nic neříkala. Pak se ale usmála a odpověděla. „Ano, to je pravda. Věřím vám, dnes je těžká doba a nemohu hned tak někomu věřit, to určitě chápete.“

            „Ano to chápu. Nechceš mi tedy nyní trošku povyprávět o zdejších poměrech?“

            „Tak to se pohodlně usaďte. Neumím moc vyprávět, ale můj strýc byl skvělý vypravěč a možná sem od něj něco pochytila.“ řekla vlídně Marida a zasněně se podívala do stropu, „Kde začít? Už vím.

            Určitě víte, že Lord Erdor vládl už dlouho před vašim i mým narozením. Počátky jeho vlády jsou, jak určitě také víte, uměle zastřeny a dostat se k nějakým informacím je velice obtížný a taky nebezpečný. Ale znáte ty povídačky o době před císařstvím.“ Marida se na chvíli odmlčela, ale nečekala na odpověď Arwen, zřejmě si jen rovnala vzpomínky. Arwen bylo jasné, že se někoho bude muset optat na ty legendy.

            „Můj otec říkal,“ pokračovala Marida, „že než sem se narodila, se v císařství žilo poměrně dobře. Lord Erdor nebyl nikdy dobrý vládce, ale nechával lidi na pokoji a zajišťoval normální chod země. Avšak před dvaceti lety začali na císařství opět útočit Modří rytíři. Byli prý kdysi poraženi, ale zdá se, že některým se podařilo zachránit a nyní útočí opět v malých skupinkách a způsobují značné škody na vojenských táborech.

            Poslední válka s Modrými rytíři skončila vítězstvím Erdora, ale jak určitě víte, tak to bylo krvavé vítězství. Dlouho o nich nebylo slyšet. Největší problém pro Erdora je, že netuší kde maj svoji zem. Neválčí už přímo, ale jak sem říkala, vedou skrytou odbojnou činnost. Je to válka v kterej prej lord neumí vůbec chodit.. Lord Erdor proto v posledních letech mobilizuje celou zemi. Hodně mladých mužů a chlapců teď slouží v armádě a prohledávají prostor za hranicemi císařství. Snaží se najít tajemnou zemi Modrých rytířů.

            Císařství je na tom teď poměrně špatně. Lord nemá prostředky na udržování pořádku v zemi a tak se zde zrodilo mnoho loupežnických band a některé části císařství dokonce prej uvažujou o odtržení od zbytku země. T tu prej nikdy nebylo. Císař proto zuří a někdy přitáhne z vojskem a pro výstrahu srovná se zemí nějaké město.“

            Marida skončila a z jejího výrazu se vytratil zasněný výraz. Arwen chvíli přemýšlela nad tímto příběhem. Bylo to velice zajímavé. Aspoň teď věděla co má dělat. To o čem vedli s jejím přítelem, před vstupem do této země, dlouhou diskuzi byla pravda. Nyní by to chtělo poněkud podrobnější informace, na mnoho věcí se však nemůže zeptat přímo. Jak pochopila, je hodně věcí, které jsou všeobecně známé a asi by jí už neprošla výmluva, že o nich neví.

            „Děkuji ti za tyto informace,“ usmála se Arwen, „jak vlastně jde hledání té tajemné země Modrých rytířů?“

            „Dost špatně, spíš vůbec nejde,“ odpověděla Marida a porkračovala, „za hranicemi císařství jsou oblasti, které nikdo nikdy neprozkoumal. Naši lidé dobře věděli, proč tam hranice končí. Jsou to nebezpečný oblasti a tisíce mužů se od tamtud už nevrátilo. Mnozí se vrací zbavení rozumu, nebo těžce zranění. Erdor však stále vysílá nové a nové muže,“ Marida se zatvářila vzdorovitě. V jejích očích se objevily jiskry odbojnosti, „mého přítele odvedli také! Dostávám od něj někdy zprávy. Život v táborech je krutý a prý se chystají na jednu z těch beznadějných výprav za hranice!“

            „To je mi líto,“ řekla Arwen. Marida se na ní úkosem podívala a vzpřímila se na posteli. „Já ho přijdu vysvobodit! Proto dělám tady v hostinci. Dostávám za to nějaké peníze. Šetřím je na meč a zásoby. Už skoro vše mám! Vyráží za tři měsíce, do tý doby ho musím z tábora dostat. Nedovolím, aby zmizel v neznámých krajích daleko ode mě! Když to bude nutné půjdu s nimi a ochráním ho!“

            „To je dost odvážné,“ řekla Arwen a podívala se na Maridu, nevypadala zrovna na bojovnici, „Seš si jistá, že zvládneš bojovat?“

            „To si tedy jsem jistá! Od malička mi strýček učil boji s mečem, tedy s dřevěným, ale stejně. Já sem odvážná a nebojim se jít do boje.“

            „I když to bude proti samotnému lordovi?“

            I  kdyby to bylo proti celému světu!“ vzdorovitě a odhodlaně odpověděla Marida.

 

            Arwen Maridě poděkovala za její čas a sbalila si své věci, aby mohla ještě dnes odjet. Chtěla pokračovat dál do centra císařství. Potřebovala ještě zjistit několik informací a získat nějaké poznatky o Modrých rytířích. Nejdříve však chtěl doplnit zásoby a trošku se porozhlédnout po městečku. Uvažovala také, že by vyhledala strýčka Maridy, zdálo se, že toho ví dost o poměrech a minulosti v císařství.

            Vyšla na náměstí s obeliskem  u kterého se občas někdo zatavil položil k němu květinu. Náměstí od rána ožilo. Kovář měl plné ruce práce s kováním koní. Hned vedle se otevřel krámek, ve kterém se prodávala kůže, sedla a kožené oblečení. Měli tam jeden plášť, který se Arwen velice zamlouval. Koukla na své zásoby zlatých valounů a pokrčila rameny. Měla by si je co nejdříve vyměnit za místní měnu.

            O půl hodiny později měla Arwen nový plášť a u místního kupce si nechala vyměnit několik kousků zlata za pěknou hromádku stříbrných a měděných mincí. Zjistila, že má zřejmě malé mění, protože ceny zde byly dost nízké, vzhledem k tomu co měla.

            Napadlo jí, že by měla zajít ke kováři a pořídit si lepší zbraň, protože její malá kudla jí nemůže stačit na pořádnou obranu.

            Když procházela jednou z ulic a směřovala kekováři, všimla si, že jí sleduje postava zahalená do černého pláště. Snažila si jí nevšímat, ale ona se pomalu blížila. Arwen nespanikařila a chtěla ji vyzkoušet. Zahnula do jedné úzké uličky, mezi dřevěnými domy. Chvilku tam počkala, ale postava za ní nešla, ale ani neprošla. Arwen ještě chvíli čekala, kdy postava projde. Zřejmě zašla do nějakého domu. Vykoukla na ulici, kde nikdo, krom dětí honíci psa nebyl. Zakroutila hlavou, moc si toho namlouvá. Chtěla vyjít na ulic, když v tom jí někdo zezadu zakryl ústa a prudce ji odtáhl zpět do uličky. Arwen se chtěla bránit, ale neměla dost sil, sevření bylo velice pevné. Chvíli ji to táhlo mezi domy, až zašli na malé skryté prostranství. Tam jí postava pustila a vytáhla krátkou dýku. Než však stačila Arwen zareagovat stejně, tak jí postava dýku prudkým pohybem vytrhla z kalhot.

            Chvíli se na sebe jen tak dívali. Nakonec postava sundala kápi. Byl to starší muž se šedivými vlasy a zastřiženou bradkou. Nebyl vyšší než Arwen. Svoji dýku měl v pohotovosti...

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA