FVD Lakely: Síla vědění I.
Druhý článek z mé filosofie všedního dne, se zabývá sílou vědění a jejími dopady na život, samozřejmě dle mých zkušeností, názorů a přesvědčení. Doufám, že vám čtení bude připadat zajímavé. :)
FVD Lakely: Síla vědění I.
Vědět - znamená to velký dar, ale s každým darem se pojí také velká odpovědnost. Čím více víme, tím vzácnější a větší dar máme, ale zároveň na nás spočívá stále větší tíha odpovědnosti.
Držím se jednoho pravidla, že když chci něco soudit, musím vědět, co soudím. I v tomto spočívá síla vědění. Soudy, bez znalosti daného problému mohou vést ve svých důsledcích k situacím, které zdaleka převyšují prosté odvolání toho, co jsem kdysi řekl, mohou to být následky fatální.
Vědění je také nedostižný cíl, protože pokud člověk žije s představou, že jednoho dne odhalí světovou pravdou a pochopí, jak vše funguje, tak je předem odsouzen k psychickému strádání, problémům a smutnému životu. Já se snažím vstřebávat vše, co jde, ale jsem smířen s tím, že se i na konci svého života budu v mnohém mýlit. A ono to tak asi má být. Každá generace posunuje vědění o kousek dál, následující generace na tom staví, nebo některé chybné úsudky zavrhují, ale i ty zavržené znalosti jsou důležité, protože nás učí předcházet opakování chyby, proto je dobré vědět nejen to, co je momentálně považované za jasnou pravdu, ale i to, co bylo zavrženo. Nikdy totiž nevíme, co jednou bude zavržené a co platné.
Vědění nám poskytuje zázemí, pro naši obranu, prostor pro naši hodnotu a funkci ve společnosti, vědění nám dává smysl bytí, posunuje naši hranici světa a ukazuje nepoznané. Je pro mě hrozivá představa, že existují lidé, kteří znalostmi opovrhují a staví je na okraj svého zájmu. I když tací lidé dokáží být mnohem šťastnější, než ti, kteří vědí až moc. Čím více člověk ví, tím složitější pro něj je, aby se něčemu od srdce zasmál a pobavil, aby prožil bezstarostný den, ale to je ta druhá strana. Každá získaná vědomost, je spravedlivě vyvážena kouskem sladké bezstarostnosti, jež se navždy ztrácí.
Nikdy bych však nevyměnil své zatím malé znalosti za větší podíl bezstarostnosti, čím více vím, tím mě svět více fascinuje, tolik je toho, co bych si ještě přál objevovat, tolik zajímavého, nepředstavitelného. Na druhou stranu mnohé jiné věci, které mi dříve připadaly záhadné, se nyní stávají „jen“ zajímavými, obtěžkané tíhou poznání.
Komentáře
Přehled komentářů
Například my bychom trochu znalostí za více bezstarostnosti moc rády vyměnily :-).
Re: Jak kdo...
(Lakely, 21. 2. 2012 9:48)A skutečně to tak je. Já tedy těžko mohu o tomto polemizovat, zatím jsme toho zažil a načerpal poměrně malé množství a proto si každého zážitku a znalostí vážím a nedal bych ho.:) Ale asi i zde platí pravidlo, že čeho je moc? I když opravdu. Nebo máte na mysli jen ty špatné? I když to jsou zkušenosti a to, co vás dělá těmi, kdo jste? Tohle je opět na zajímavou diskuzi. :)
Re: Re: Jak kdo...
(T.P., 3. 3. 2012 10:13)
Spíš to funguje tak, že čím víc máte znalostí a zkušeností (obecně, dobrých i špatných), tím víc rozeznáváte potenciální rizika. To je na jednu stranu užitečné, na druhou stranu to hodně svazuje ruce. Příklad: Člověk bez zkušeností a bez jakýchkoliv vědomostí o podnikání si s lehkým srdcem založí firmu, a do něčeho se pustí. Rizika nevnímá, protože o většině z nich ani neví. My známe většinu pro a proti, a známe rizika, i pravděpodobnost úspěchu. Proto se do toho raději nepustíme. Nic neriskujeme, ale zároveň se předem také vylučujeme z možnosti velkého úspěchu, vzletu. Ti kdo se do toho bezhlavě pustí, zkrachují nebo uspějí přesně podle nám známého počtu pravděpodobnosti. Ale kdyby to všichni ti "neohrožení z neznalosti" neudělali, nebyly by kolem nás ty krásné příklady úspěšných firem vybudovaných z ničeho. Samozřejmě že k té odvaze potřebují i technické dovednosti a podobně, ale ta určitá míra bezstarostnosti a neznalosti nebo ignorování rizik je nutná podmínka. A to jim trochu závidíme.
Jenom to podnikání neberte jako podstatu naší poznámky nebo úvahy. Je to jenom příklad, na kterém se to dobře vysvětluje. Podobně to funguje na všem možném, i třeba na vztazích (je to třeba důvod, proč chytří kluci tak často předem vzdávají krásné holky :-)). Nějak jsme se do toho zamotaly, ale podstata je snad jasná. Prostě určitou míru neznalosti občas lidem závidíme :-).
Re: Re: Re: Jak kdo...
(Lakely, 6. 3. 2012 11:57)Jistě, podstata je jasná, chápu. To máte pravdu. Můžeme být tedy rádi, že nabírání nových zkušeností a znalostí, je tak dlouhodobý a náročný proces, že si každý z nás projde obdobím, kdy je ochoten riskovat, bez ohledu na možná rozika... To, že později, kdy na podobné akce má více zkušeností, znalostí a dovedností, ale nezkouší to, protože si je vědom rizik, to je trošku smutné, ale občas má i někdo takový ještě odvahu a ... no, však to znáte. :)
Jak kdo...
(T. P., 20. 2. 2012 15:24)