Dnes vám sem přidám velice nestandardní kousek z mé sbírky povídek... Naprosto se vymyká všemu co jsem kdy napsal a myslím že zůstane jako žánr v mé tvorbě naprosto ojedinělý. No podívejte se co se stane, když se vsadím s kamarádem, kdo napíše lepší lehce erotickou povídku...Avšak postavy již znáte z mých předešlých děl.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To se jednou na jedné planetě, ostatně jako na každé jiné, střetla tlaková níže s tlakovou výší. Ve výsledku to znamenalo, nejen ošklivé počasí nad jistým územím, ale i vznik silného poryvu větru. Avšak to pro dnešní příběh není příliš důležité. Ostatně, když se vítr dostal k našim hrdinům, byl z něj krásný teplý, letní a osvěžující vánek, který jemně nadouval zrzavé dlouhé rovné vlasy jedné slečny a pohrával si s nakrátko zastřiženým účesem jednoho chlapíka.
John vzal Janet za ruku. Dlouho si tento čin rozmýšlel. Konečně po všech jeho výpočtech, nastala ta správná chvíle. Janet jeho ruku uchopila a pevně stiskla. V duchu si říkala, že už snad ani nemůže být lepší doba a začala se obávat, že to John nikdy neudělá. Pro Janet to znamenalo, že John konečně udělal první krok. Teď už raději převezme iniciativu ona.
Jejich bosé nohy se bořili do teplého, jemného, žlutorůžového písku, který jednou za čas zvlhčilo moře, čímž uvolnilo příjemnou vůni, jaká se dala cítit jen zde. Moře bylo opravdu modřejší, než by jste si vůbec dokázali představit. Jeho ladné kolébání vln, dráždilo fantazii a podněcovalo k romantickým představám. Na jeho hladině se zračil odraz na půl zapadlého Slunce, které mělo poněkud více načervenalou barvu, než je normální. Ostatně nacházeli jsme se na Maricii, nejkrásnější to planetě v západním spirálním rameni, naší galaxie.
Pláž po které procházeli byla nekonečně dlouhá a pomalu se nořila do červeného nádechu, posledních paprsků zapadajícího slunce. Po obvodu ji lemovali vysoké palmy, tak krásné, že by i rock¨n¨rol roztál úžasem.
Prošli okolo jediného výdobytku civilizace, který se na jejich vlastním ostrově nacházel. Byl to stánek s koktejly a hudbou, která v sobě kombinovala něco mezi latinskoamerickými rytmy a španělským šarmem. Bylo zajímavé, že do vzdálenosti několika kilometrů od stánku, byla hudba stejně zřetelná, jako přímo u něj. Její hlasitost, však byla jemná a spíše dokreslovala, stále slyšitelné šumění večerního moře. Ve stánku byl mladý černoch, který tak mistrně míchal koktejly různých barev a příchutí, že dokonale splýval s rytmem hudby.
John s Janet se u stánku zastavili, ale jen na chvíli. Vzali si dva výborné koktejly, které jim na jazyku vytvářely hotový ráj chutí, tak výborných, že John se dokonale uvolnil. Chytil Janet za druhou ruku a několik minut smyslně tancovali po pláži a neuvěřitelně se jim dařilo vnímat hudbu a vkládat do tance ty správné kroky. Po několika opravdu povedených kreacích, společně spadli na pláž a smáli se. Bylo jim krásně. John po opravdu dlouhé době, byl opravdu šťastný. Věděl že teď mu svět leží u nohou, respektive že je mu celý vesmír ukradený. Cítil se příjemně ve společnosti Janet, která byla také náramně spokojena. John byl teď opravdu příjemný a byla ráda, že si dali ten koktejl.
Sluneční kotouč naposledy vykoukl přes okraj smaragdového moře. Po obloze se rozlila červeň a poslední paprsek se odrazil v pohledu Janet. Byl to ten typ pohledu, který každého muže odzbrojí a dá mu impuls, aby už na nic nečekal. Jejich smích pomalu ustal. John se zahleděl do krásných a hlubokých očí Janet, která jeho pohled opětovala.
Nevěděl ani jak to přišlo, prostě to udělal. Jejich rty se přiblížili. Víčka se automaticky sklopila a rty se poprvé jemně dotkly. Bylo to opojné, krásné a naplňující. Okolní hudba a šum moře zmizeli v nekonečné vzdálené realitě, kterou tak úžasně začali ignorovat. Teď byli jen oni, jen jejich doteky a polibky. Po několika letmých políbení, tak jemných že i prachové peří, by si připadalo jako hromotluk, přišlo první vášnivé políbení. Rty splynuly a jejich myšlenky také.
John považoval tuto událost za vrchol večera a byl za to velice vděčný. Přestal ji na chvíli líbat a zářivě se usmál do jejího obličeje.
„Miluji tě.“ bylo jediné co z něj vypadlo, ale bylo to za miliony slov a fyzikálních vzorců.
„Dokaž to.“ Janet neopustila její šibalská řeč a hodila před Johna velkou výzvu. John chvíli zaraženě koukal. Pak se opět ozvala moc koktejlu a hudba přešla do velice jemných a úchvatných tónů.
Nečekal dlouho. Znovu ji políbil, tentokrát i jemně objal a nechal jejich těla pocítit vzrušení jich obou. Polibky neznali konce. John opustil všechny své zábrany a konečně se odvážil přejít dál. Ochutnával svými polibky její krk a hrudník. Líbal ji jemně a pomalu. To že byli oba pouze v plavkách, dostatečně ulehčilo přechod od polibků formálních k něčemu, v co John dnes ani nedoufal.
Nahmatal na jejích rozpálených zádech provázky jistící podprsenku a jedním pohybem odstranil tuto nepatrnou část oděvu s Janetina snědého těla. Janet se šibalsky usmála na Johna. To přesně potřeboval, teď již si byl jist. Jeho pohled spočinul na oblých tvarech poprsí, okamžitě jej začal laskat vášnivými polibky. Janet mu to oplatila smyslným hlazením jeho těla. Z jejích úst vyšel jemný povzdech. Cítila se báječně.
John teď polibky směřoval směrem k moři, tedy níž. Chvilku si pohrával s bříškem. Janet ho však přiměla mírným zatlačením na jeho hlavu aby pokračoval. Tak tedy pokračoval. Zatím nechal spodní část plavek na svém místě. Nechtěl nic uspěchat, mají pro sebe celou noc. Rukou a polibky, si přes plavky pohrával s jejím klínem.
Janet povzdychla vyšším tónem než doposud. Příjemný pocit se šířil tělem a pronikal až do konečků prstů a kořínků vlasů. John jemně uchopil provázky tentokrát držící pohromadě dva díly spodní části plavek. Mistrným pohybem je rozuzloval a nechal odvát jemným vánkem, teplého vzduchu, který kolem dál neúnavně proudil.
Poslední část oděvu, na Janetině těla zmizela a ona byla teď oddána plně Johnovi. John se opět na chvíli ponořil do slastí jejího vášnivě horkého klína. Byl spokojený a moc se mu to líbilo. Janet ho však jemně zvedla a pomohla mu od jeho jediné části oděvu.
Znovu se položili do teplého narůžovělého písku. John pomalu nechal splynout své tělo s jejím. Chloupky na jejím těle se postavily. Vzrušené vzdechy Janet doplnili občasně i jeho. Koordinované pohyby slasti a vzrušení se zračily jako siluety na pomalu čím dál více červení zalité pláži.
Silný pocit milionů peříček, která se jemně prohnala Janetiným tělem, zapříčinil silný vzdech. Hudba opět zmizela. Opět tu byli jen oni dva, nic kolem nich neexistovalo, jejich těla teď byla jediným a jedině pro sebe teď chtěli žít. Mocné vzrušení se spojilo v jeden nekonečný okamžik.
Poslední červeň se ztratila pod těžkou modří tamní noci...