Na počest Isaaca Asimova
1920 – Narodil se Isaac Asimov, americký spisovatel († 6. dubna 1992)
Isaac Asimov (2. ledna, 1920 Petroviči (Петровичи), Gorecký újezd Mogilevské gubernie, Rusko (dnes v Bělorusku) – 6. dubna, 1992 New York, USA) byl americký spisovatel a biochemik. Napsal přes 300 vědeckých, vědecko-populárních a sci-fi knih. Získal celou řadu prestižních cen (Hugo, Nebula). Je autorem třech zákonů robotiky.
Isaac Asimov se narodil 2. ledna 1920 v sovětském Rusku do židovské rodiny. V roce 1923 celá rodina emigrovala do USA. Stal se americkým občanem v roce 1928.
Asimov se nikdy nenaučil rusky a nikdy svou rodnou zemi nenavštívil. Isaac vyrůstal v Brooklynu v New Yorku. Jeho otec měl malý obchod se smíšeným zbožím, ve kterém se Asimov poprvé setkal s časopisy a novinami. Asimov se naučil sám číst v pěti letech, své první články začal psát už v jedenácti a od devatenácti je dokonce prodával do různých časopisů. Po vystudování střední školy nastoupil Asimov na Kolumbijskou univerzitu, kde promoval v roce 1939.
Během druhé světové války sloužil Asimov na námořní základně ve Filadelfii. Po válce v roce 1948 dokončil studia, stal se doktorem biochemie a začal pracovat jako učitel biochemie na Bostonské univerzitě. Od roku 1958 se stává profesionálním spisovatelem. Asimov byl dvakrát ženatý: poprvé se oženil v roce 1942 s Gertrude Blugerman, se kterou měli dvě děti, syna Davida a dceru Robyn Joan, podle které vytvořil postavu Wandy Seldon. Wanda byla vnučkou hlavního hrdiny knih o Nadaci Hariho Seldona. Manželství se rozpadlo v roce 1973 a rok poté se Asimov oženil znovu - vzal si americkou autorku sci-fi Janet O. Jeppson. Isaac Asimov zemřel v roce 1992 v New Yorku. Po jeho smrti jeho druhá žena odhalila, že zemřel v důsledku nemoci AIDS. K nákaze došlo při operaci v roce 1983, kdy byla Asimovovi podána krev, která byla HIV pozitivní.
Asimov trpěl klaustrofilií, což je přímý opak ke klaustrofobii. Miloval malé uzavřené prostory; to mělo velký vliv na jeho dílo, především romány Ocelové jeskyně, Nahé Slunce a Roboti úsvitu a hlavní postavu první povídky ze série Nadace. Lidé na Zemi v těchto románech žijí v podzemních městech a panicky se bojí otevřeného prostoru. Velkým paradoxem je, že Asimov se bál létat letadlem. Jeho dílo, především romány o Nadaci, je plné kosmických letů a meziplanetárních válek, Asimov přitom za celý svůj život letěl v letadle pouze dvakrát. Zajímavostí je také, že Asimov se nikdy nenaučil plavat či jezdit na kole. Přestože se nikdy nestavěl proti náboženství jako takovému, byl proti spoléhání se na víru v neověřitelné či neověřené.
Jeho dílo zahrnuje velké množství beletrických i vědeckých prací, z nichž v češtině vyšel jen nepatrný zlomek. Je známý hlavně svými díly z vědecko-fantastického žánru (sci-fi) a populárně vědeckými knihami. Nejznámějším Asimovým dílem je série Nadace (Foundation), kterou později spojil s dalšími dvěma sériemi o galaktické říši (Galactic Empire series) a o robotech (Robot series).
Robotům se Asimov věnoval celý život. První povídku o robotovi napsal v rozmezí 10.–22. května 1939. Jmenovala se „Robbie“ a lze ji najít ve sbírce povídek Já, robot. Napsal bezpočet povídek a několik knih o této problematice. Sbírka povídek Já, robot patří mezi nejznámější. Je tvůrcem tzv. zákonů robotiky. Asimov sám přiznal, že slovo robot je přejaté z dramatu Karla Čapka RUR z roku 1920. Sám Asimov toto drama přečetl a netajil se tím, že se mu dílo nelíbí.
Zákony robotiky jsou pravidla chování robotů, definované Isaacem Asimovem v jeho povídkách a později románech. Poprvé byly uvedeny v březnu 1942 v Asimovově povídce „Hra na honěnou“ (Runaround). Principy, které tyto zákony představují, jsou považovány za obecné shrnutí základních požadavků na vývoj a používání robotů a časem se staly dogmatem sci-fi literatury.
V původní podobě existovaly následující tři zákony:
- 1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
- 2) Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.
- 3) Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Časem přidal Asimov v knize Roboti a Impérium ještě tzv. nultý zákon robotiky a ostatní zákony byly upraveny přidáním „kromě případů, kdy je to v rozporu s nultým zákonem“. Na rozdíl od původních tří zákonů měl být nultý zákon vytvořen robotem (R. Daneel). Tento zákon vyvolal u fanoušků rozporuplné reakce a obvykle není považován za jeden ze základních zákonů, ačkoliv robotům dovoluje ochraňovat celé lidstvo na úkor jednotlivců.
Tento nultý zákon zní:
- 0) Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.
Asimov se také podílel na knize Kalibán, opět robo-detektivce. Zde byly původní tři robotické zákony odmítnuty a místo nich nastoleny čtyři úplně jiné: Místo aby byli roboti odsouváni podle původních zákonů do role otroků, podle nových pravidel měly být lidstvu rovnocennými partnery a přáteli.
Asimov psal také detektivky, fantasy, velké množství „ne-fantastických“ knih. Celkem napsal nebo jako editor upravil kolem 500 knih a přibližně 90 000 dopisů nebo pohlednic. Jeho práce spadají do všech hlavních kategorií Mezinárodního desetinného třídění, k tzv. „velké trojce“ autorů sci-fi. Isaac Asimov byl humanista a racionalista. Je všeobecně považován za mistra žánru vědecké fantastiky a za svého života společně s Robertem A. Heinleinem a Arthurem C. Clarkem patřil mezi tři nejlepší autory sci-fi.