Lakely Dorton: Zápis dvanáctý
Zápis dvanáctý: Rozhodnutí
Lakely si všiml, jak se generál za poslední dny naučil obratně zacházet s lodí. Navíc Lakely sám by přistávací manévr nezvládl. I když uměl s Aurorou létat, tak tohle bylo až příliš složité. Vyžadovalo to přesné načasování a hlavně, při hledání vhodného místa na přistání bylo potřeba rychle rozhodnout. Stanice se totiž mírně otáčela a oni budou mít jen jeden pokus na přistání. Pak už stanici jen stěží dohoní.
Lakely seděl za terminálem navigátora a kontroloval data, aby generálovi na obrazovku přicházela jen ta podstatná. Balérie se dívala z okna a opticky kontrolovala přistání. Vzhledem k tomu, že teď vlastně stanice doháněla Auroru, nebylo skrz přední sklo vidět nic jiného, než tisíce hvězd vesmíru. Lakely však začal na jedno z předních grafických skel promítat obrazy zadních kamer. To, co spatřill, je nejdříve trochu vyvedlo z míry.
Aurora už byla poměrně blízko prvnímu z šesti ramen stanice, jež se pomalu otáčelo a přicházelo druhé, o poznání kratší. Impozantní však byla právě velikost celého kolosu. Kamera zabírala jen část celé stanice, ale i tak vypadala majestátně. Jak byli čím dál blíže, bylo znatelné poškození na některých místech, způsobené zřejmě bojem. Avšak celkově vypadala integrita struktury neporušená. Poškození mělo vždy jen místní rozsah.
„Lakely, zkontrolujte sektor B1, zdá se vhodný na přistání,“ pravil generál.
Lakely začal zkoumat čtverec B1 na mřížce, již si vytvořila sama Aurora. A skutečně zde bylo rovné místo, bylo i dostatečně prostorné. „Zdá se být vhodné na přistání, ale úhel se mi nezdá, mohli bychom tvrdě narazit, aspoň to tvrdí počítač.“
Generál chvíli mlčel a prohlížel si místo. „Možná to bude pravda, jak na to koukám, tak se mi už nezdá tolik příhodné. Raději přistaneme blíže centrální části.“
Aurora mezitím srovnala i rotaci se stanicí, takže teď se pomalu sunuli směrem ke středu této obrovské stavby. Z blízka to skutečně vypadalo jako obrovské město. Na mnoha místech vystupovaly různé věže i menší stavby. Avšak jak byli čím dál blíže středu, šance na přistání se snižovala. Právě v ten okamžik se na hlavní obrazovce Aurory zjevil nápis.
Vítejte na centrální obchodní stanici Oko galaxie. Automatický naváděcí systém vás navede na přistání. Prosím, nechte řízení volné. Přistanete na volném molu 17b.
„Co to znamená?“ napřímil se generál a pokoušel se převzít řízení lodi, ale stanice si ji už naváděla sama.
„Automatický naváděcí systém,“ nevycházel z údivu Lakely, „myslím, že starosti s přistáním máme za sebou.“
„To bych netvrdil, respektive bych vás doplnil. Je to přes tisíc let starý naváděcí systém!“
„Na tom něco bude,“ podotkla Balérie.
„Ale dle údajů se zdá, že nás navádí skutečně na přistávací molo a dokonce se mu podařilo vyrovnat rychlost se stanicí, teď už je přistání o dost jednoduší.“
„Sice se mi to vůbec nelíbí, ale zdá se, že stejně nic nenadělám. Lakely, kontrolujte údaje a kdyby něco, tak mi dejte vědět.“
„Dobře, ale dle odpočtu přistaneme za dvě minuty a nevidím nic, co by to mělo překazit, letíme po předem určené trajektorii a přistání bude zřejmě měkké.“
Balérie se postavila a přešla k hlavnímu průhledu. Přes okno bylo vidět jedno z ramen stanice. Bylo monumentální. „Je vůbec možné, aby nějaký automatický systém pracoval přes tisíc let?“
„To mi právě vrtá hlavou,“ odpověděl jí Lakely, „možná byla stanice ještě nějakou dobu používána.“
„A možná je na ní posádka doteď,“ dodal generál.
Přistání nakonec proběhlo zcela hladce. S neuvěřitelnou lehkostí dosedli na jednu z přistávacích ploch stanice. Přes mnohé pokusy o rádiový kontakt s jejím možným osazenstvem však nikdo neodpovídal a reproduktory na můstku zatvrzele mlčely.
Vyvstala však znovu otázka, zda případný průzkum stanice stojí za možná nebezpečí, jaká se tam mohou skrývat. Nakonec však pro průzkum stanice hrálo velkou roli to, že by mohla skrývat věci, které by se daly použít k obraně Aurory. Staré císařství bylo nejmocnějším a nejvyspělejším celkem galaxie a tomu odpovídala i vyspělost armády a jejího vybavení.
Dodnes si mnoho generálů přeje nalézt při svých cestách nějaký zapomenutý sklad zbraní starého císařství a mít tak proti Kerenům, kteří za poslední stovky let také technicky zaostávají, jistou výhodu. Nehledě na možné využití této výhody k získání vlastního kousku moci, nad některou z méně vyspělých planet.
Pro průzkum stanice hrálo také to, že to mohla být pokladnice zapomenutých informací, jež by mohly pomoci Lakelymu s Balérií nalézt nějaké zajímavější informace.
Lakelymu však stále více hlodalo hlavou, proč se tak rychle změnil zběsilý útěk z Anotrepije na vědeckou misi, hledající odpovědi na otázku vzniku lidstva. Nabízelo se mu několik odpovědí, které dohromady takto mohly zapůsobit.
První byla ta, že to byla ideální věc, při které mohl zapomenout na smrt svého otce, jehož smrt si asi nikdy neodpustí. To byla však záležitost týkající se pouze Lakelyho. Co se týká generála, tam uvažoval o jiných věcech.
Generál jim ukázal krátce po tom, co Lakely nabyl vědomí, jaká mu přišla poslední vojenská zpráva. Jasně psalo, že se zdá, že Kereni napadli jeden z konvojů směřujících na planetu, kde byli shromažďováni akademici Anotrepije. Proto bylo důležité se prozatím držet od této planety dál. Lépe řečeno šlo o nalezení jiného vhodného místa, kde by se dalo schovat. A stanice, která se jim tak nenadále připletla do cesty, nabízela poměrně staré, avšak mnohem obsáhlejší informace o většině obyvatelných planet galaxie.
Avšak zdálo se, že katalyzátorem celého tohohle z nenadání vzniklého výzkumu je Balérie. Od začátku pobízela Lakelyho, ať studuje staré knihy, a společně nalézali mnoho informací, které byly natolik lákavé a tolik si žádaly své ověření, že se tomu až Lakelymu nechtělo věřit.
Za těch několik posledních dní na palubě Aurory s ním Balérie probrala mnoho věcí a několikrát zcela nenápadně narazila na myšlenku, že by nalezení planety původu mohlo přinést výhodu, jež by jednou pro vždy vyřešila problém s Kereny a jejich jako mor se šířící nadvládou nad galaxií. Nevěděl, jestli tuhle myšlenku nastínila i generálovi, ale v jistém okamžiku měl Lakely pocit, že se generál až příliš rychle připojil k plánu, že místo vhodné planety na ukrytí budou hledat mýtickou planetu zrodu, přestože to pro jeho militantní myšlení musel být naprosto neuchopitelný problém a v mnohém i naprosto neuvěřitelný. Nicméně Lakely si říkal, že když už přišli o domovskou planetu a podařilo se jim zachránit poklad, jenž mluví o této mytologii a možné naději na zničení Kerenské hrozby, není nic lepšího na práci, než se pokusit nalézt několik odpovědí. Jsou teď stejně jen ztracenými poutníky bez domova, tak jako mnoho jiných, jenž teď bloudí galaxií, protože jim Kereni zničili jejich domovy.
Autor: Lakely
Korekce: Alissa